Žaloba podaná dne 22. prosince 2011 — Evropská komise v. Španělské království
(Věc C-678/11)
2012/C 73/35
Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: W. Roels a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)
Žalované: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně
—
Určit, že Španělské království tím, že přijalo a ponechalo v platnosti ustanovení uvedená v čl. 46 písm. c) kodifikovaného znění Ley de Regulación de los Planes y Fondos de Pensiones (zákona o regulaci důchodových systémů a penzijních fondů), v článku 86 Real Decreto Legislativo (legislativní královské vyhlášky) č. 6/2004 ze dne 29. října, kterou se schvaluje konsolidované znění Ley de ordenación y supervisión de los seguros privados (zákona o organizaci a kontrole soukromého pojištění), v článku 10 Real Decreto Legislativo (legislativní královské vyhlášky) č. 5/2004, kterou se schvaluje konsolidované znění Ley del Impuesto sobre la renta de los no residentes (zákona o zdanění příjmů nerezidentů), článku 47 Ley 58/2003 de 17 de diciembre, General Tributaria (zákona 58/2003 ze dne 17. prosince 2003, obecného zákona o daních), podle kterých zahraniční penzijní fondy se sídlem v jiných členských státech, které nabízejí ve Španělsku profesní důchodové systémy, jakož i pojišťovny, které působí ve Španělsku v rámci volného pohybu služeb, mimo jiné, jsou povinny určit daňového zástupce s bydlištěm nebo sídlem ve Španělsku, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 56 SFEU (dříve článek 49 SES) a článku 36 dohody o EHP.
—
uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty
1)
Dotčená ustanovení španělské daňové legislativy ukládají daňovým poplatníkům, kteří nemají bydliště nebo sídlo na území Španělska, povinnost označit daňového zástupce s bydlištěm nebo sídlem ve Španělsku. V praxi je tato povinnost uložena zahraničním penzijním fondům se sídlem v jiných členských státech, které nabízejí profesní důchodové systémy ve Španělsku, jakož i pojišťovnám, které působí ve Španělsku v rámci volného pohybu služeb.
2)
Komise se domnívá, že povinnost určit daňového zástupce s bydlištěm nebo sídlem ve Španělsku ve výše uvedených případech představuje překážku volnému pohybu osob, neboť způsobuje zátěž navíc pro dotčené subjekty a fyzické osoby, které nemají jinou volbu než využít služeb zástupce. Představuje rovněž překážku volnému pohybu služeb osob a podniků usazených v jiných členských státech, které si přejí poskytovat služby daňových zástupců subjektům nebo fyzickým osobám působícím ve Španělsku.
3)
Tato právní úprava je v rozporu s článkem 56 SFEU (dříve článek 49 SES) a článkem 36 dohody o EHP.

Full & Egal Universal Law Academy