Věc C-464/06

Řízení zahájené společností

Avena Nordic Grain Oy

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein hallinto-oikeus)

„Zemědělství – Režim vývozních náhrad pro zemědělské produkty – Nařízení (ES) č. 800/1999 – Článek 5 – Podání vývozního prohlášení – Předání telefaxem“

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. října 2007

Shrnutí rozsudku

Zemědělství – Společná organizace trhů – Vývozní náhrady

(Nařízení Komise č. 800/1999, článek 5)

Článek 5 nařízení č. 800/1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, ve znění nařízení č. 90/2001, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby příslušné celní orgány přijaly vývozní prohlášení týkající se zemědělských produktů, které bylo předáno telefaxem, jestliže k tomuto předání došlo před nakládkou pro přepravu k vývozu, takto předané prohlášení obsahuje všechny údaje nezbytné k umožnění fyzické kontroly vyváženého zboží a při dotčené vývozní transakci nedošlo k žádnému podvodu nebo pokusu o podvod. Tak je tomu tehdy, pokud zboží uvedené ve vývozním prohlášení předaném telefaxem dorazilo do třetí země, v níž se nachází jeho místo určení, a originál prohlášení zaslaný později zcela souhlasí s prohlášením předaným telefaxem. Předkládajícímu soudu přísluší, aby ověřil, zda jsou tyto podmínky ve věci v původním řízení naplněny.

(viz bod 26 a výrok)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)

18. října 2007(*)

„Zemědělství – Režim vývozních náhrad pro zemědělské produkty – Nařízení (ES) č. 800/1999 – Článek 5 – Podání vývozního prohlášení – Předání telefaxem“

Ve věci C‑464/06,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Korkein hallinto-oikeus (Finsko) ze dne 16. listopadu 2006, došlým Soudnímu dvoru dne 20. listopadu 2006, v řízení

Avena Nordic Grain Oy

proti

Maa- ja metsätalousministeriö,

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),

ve složení A. Rosas, předseda senátu, J. Klučka, A. Ó Caoimh (zpravodaj), S. Lindh a A. Arabadžev, soudci,

generální advokát: V. Trstenjak,

vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

– za Avena Nordic Grain Oy K. Viljanen, jako ředitelkou,

– za finskou vládu J. Heliskoskim, jako zmocněncem,

– za Komisi Evropských společenství P. Aaltem a F. Clotuche-Duvieusart, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 5 nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 102, s. 11, Zvl. vyd. 03/25, s. 129), ve znění nařízení Komise (ES) č. 90/2001 ze dne 17. ledna 2001 (Úř. věst. L 14, s. 22, Zvl. vyd. 03/31, s. 205, dále jen „nařízení č. 800/1999“).

2 Tato žádost byla podána v rámci řízení zahájeného společností Avena Nordic Grain Oy (dále jen „ANG“) proti rozhodnutí Maa‑ ja metsätalousministeriö (ministerstvo zemědělství a lesnictví, dále jen „ministerstvo“), které je ve Finsku orgánem spravujícím podpory financované z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), ohledně odmítnutí vyplatit vývozní náhradu.

Právní rámec

Právní úprava Společenství

Kontrola zemědělských produktů při vývozu

3 Nařízení Rady (EHS) č. 386/90 ze dne 12. února 1990 o kontrole prováděné při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady nebo jiné částky (Úř. věst. L 42, s. 6, Zvl. vyd. 03/10, s. 26), stanoví ve svém čl. 2 písm. a), že členské státy provádějí „fyzickou kontrolu zboží [...] při plnění celních vývozních formalit a před udělením povolení vyvézt zboží, a to na základě dokladů předložených na podporu vývozního prohlášení“.

4 Nařízení Komise (ES) č. 2090/2002 ze dne 26. listopadu 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 386/90, pokud jde o fyzickou kontrolu prováděnou při vývozu zemědělských produktů, pro které jsou poskytovány náhrady (Úř. věst. L 322, s. 4, Zvl. vyd. 03/37, s. 388), uvádí ve svém čl. 5 odst. 1, že „fyzickou kontrolou“ ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (EHS) č. 386/90 se rozumí „ověření shody mezi vývozním prohlášením, včetně dokladů předložených na jeho podporu, a zbožím, pokud jde o jeho množství, povahu a charakteristiky“.

Prováděcí podmínky režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty

5 Čtvrtý, šestý a šedesátý třetí bod odůvodnění nařízení č. 800/1999 uvádějí:

„(4) vzhledem k tomu, že ve smyslu tohoto nařízení je dnem vývozu den, během kterého celní orgány přijmou akt, kterým deklarant vykazuje svoji ochotu uskutečnit vývoz produktů, u kterých žádá o výhodu vývozní náhrady, že účelem tohoto aktu je upozornit zejména celní orgány na skutečnost, že zamýšlená operace je uskutečňována za pomoci fondů Společenství a aby tyto celní orgány prováděly přiměřené kontroly, že tímto přijetím jsou produkty umístěny pod celní dohled až do jejich skutečného vývozu, že datum slouží jako odkaz pro určení množství, povahy a vlastností vyváženého produktu,

[…]

(6) vzhledem k tomu, že pro správné používání nařízení [č. 386/90], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 163/94 [Úř. věst. L 24, s. 2, Zvl. vyd. 03/16, s. 12], je třeba stanovit, aby ověření shody mezi vývozním prohlášením a zemědělskými produkty bylo provedeno v době nakládky kontejneru, nákladního automobilu, plavidla nebo jiného podobného přepravníku,

[…]

(63) vzhledem k tomu, že předpisy Společenství stanoví, že vývozní náhrady jsou poskytovány pouze na základě objektivních měřítek, zejména co se týče množství, povahy a vlastností vyváženého produktu a jeho zeměpisného místa určení, že na základě získaných zkušeností je třeba vystupňovat opatření pro boj s nesrovnalostmi, a zejména pro boj s podvody škodícími rozpočtu Společenství, že za tímto účelem je třeba přijmout opatření k odebrání neoprávněně vyplacených částek a k sankcím, které přimějí vývozce, aby dodržovali pravidla Společenství.“

6 Článek 5 uvedeného nařízení zní následovně:

„1. ‚Dnem vývozu‘ se rozumí den, ve kterém celní orgány přijmou vývozní prohlášení, ve kterém se uvádí, že bude požádáno o náhradu.

2. Den přijetí vývozního prohlášení je rozhodující pro:

a) sazbu náhrady, která se použije, nedošlo-li ke stanovení náhrady předem,

b) jakékoli úpravy, kterými má případně projít sazba náhrady, došlo-li ke stanovení náhrady předem,

c) množství, povahu a vlastnosti vyváženého produktu.

3. Jakýkoli jiný úkon, který má stejný právní účinek jako přijetí vývozního prohlášení, je považován za toto přijetí.

4. Doklad použitý při vývozu pro získání nároku na náhradu musí obsahovat všechny údaje nezbytné k výpočtu náhrady a zejména:

a) u produktů:

– popis produktů, případně zjednodušený, podle nomenklatury vývozních náhrad spolu s kódem nomenklatury náhrad a, kde je to nezbytné k výpočtu náhrady, složení příslušného produktu nebo odkaz na něj,

– čistou hmotnost produktů nebo případně množství vyjádřené v měrných jednotkách, které mají být vzaty v úvahu při výpočtu náhrady,

b) v případě zboží se použijí ustanovení nařízení [Komise] (ES) č. 1222/94 [ze dne 30. května 1994 stanovícího pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha II Smlouvy, společné prováděcí podmínky pro režim přiznávání vývozních náhrad a kritéria stanovení jejich výše (Úř. věst. L 136, s. 5)].

5. V okamžiku přijetí nebo v okamžiku úkonu uvedeného v odstavci 3 jsou produkty umístěny pod celní dohled [...] dokud neopustí celní území Společenství.

[…]

7. Všechny osoby, které vyvážejí produkty, pro které žádají o poskytnutí náhrady, jsou povinny:

a) podat vývozní prohlášení u příslušného celního úřadu v místě, kde budou produkty naloženy pro přepravu k vývozu,

b) uvědomit tento celní úřad nejméně 24 hodin před zahájením nakládky a uvést předpo